Brexit z panevropského hlediska II.

Publikováno Červenec 7, 2016 by Doc. Dr. Rudolf Kučera in Názory a komentáře

Protože z médií se těžko vytváří adekvátní obraz o příčinách brexitu, čerpal jsem informace od známých a příbuzných v Anglii. Pak se objevil poněkud překvapivý obraz, který se zdá pravdivější než ten, který vytvářejí média a politikové. Tak tedy, jaké jsou skutečné hybné síly tohoto procesu? Na jedné straně jsou to britští konzervativci, seskupení v pravicově bolševické straně UKIP, vedené ideologicky pomateným N.Faragem ( v těchto dnech odstoupil z čela strany, ale zůstal europoslancem), a na druhé straně v Konzervativní straně, která ovšem nebyla jednotná v této otázce. Skutečnými přívrženci brexitu jsou ti, kteří se dnes vehementně derou do čela Konzervativní strany, například Michael Gove nebo Theresa May, zvláště poté, co dosavadní vůdce tažení za odchod Boris Johnson odstoupil z kandidatury na premiéra, když předtím dal najevo, že je připraven k ústupkům vůči Unii. Mimo jiné proto, že ho „jeho“ (byl oblíbeným starostou Londýna) voliči začali nenávidět. Oba noví staví na falešném předpokladu, že s nimi Komise bude jednat ještě předtím, než Velká Británie podá oficiálně oznámení o odchodu z EU. S touto typicky toryovskou myšlenkovou sterilitou mohou způsobit ovšem ještě větší škody než doposud. Čas běží a evropské mocnosti si začnou bohatství Británie rozebírat a dělat z ní jen fish and chips.

Britští voliči poznali, že Boris Johnson neumí najít východisko ze situace, do níž občany zavedl. Proto bylo pro Johnsona lepší načas ustoupit stranou a nechat jiné, aby si natloukli ústa v konfliktu s Merkelovou a Hollandem. Ten je dopředu prohraný, protože ho Britové nevedou v zájmu Evropy, jako to bylo v době Napoleona, v době první nebo druhé světové války. Tentokrát. Tj. v roce 2016, chtěli konzervativci, respektive jejich radikální křídlo, něco jiného. V jejich očích nešlo o Evropskou unii, o nějaké její svobody (jak se naivně domnívá předseda ODS), ale o posílení vlivu Londýnské City, finančního centra Evropy, z něhož plynou denně milionové zisky pro velké banky a sponzory konzervativců. Evropskou unii vydírali svých odchodem, aby ji přiměli k dalším ústupkům, jako v době M.Thatherové. Jenomže se zmýlili v Merkelové, která se zatím nenechala nikým vydírat, ani Ruskem, ani Tureckem, natož pak londýnskou finanční elitou.

Kdo tedy rozhodnul o brexitu, když to nebyli londýnští a jiní mladí lidé, kteří chtějí z řady důvodů zůstat v Evropské unii, když to nebyli Skotové a Irové? Hledat odpověď musíme jinde, v těch vrstvách, které se cítily skutečně ohroženy ze strany Unie. Všimněte si, jaká práva chtěl v jednáních s Unií omezit David Cameron. Práva přistěhovalců ze střední a východní Evropy. V Anglii je aktuálně už 800 000 Poláků, 60 000 Slováků a 40 000 Čechů, protože Anglie otevřela svůj pracovní trh. Podstatné na celé situaci je to, že Anglie je multikulturní společnost, která má sice s problémy s přistěhovalci, ale dokáže se, jako tradičně, vyrovnat s přistěhovalci z Asie, protože tam měla své kolonie. Proč se nedokáže vyrovnat s „Poláky“, což je souhrnné označení pro Poláky, ale obyvatele východní Evropy, tedy ze zemí, které se staly členskými státy Unie? Podle řady svědectví je to proto, že „Poláci“ si přinášejí řadu zlozvyků, které si osvojili během dlouhého totalitního panství (což ukazuje, že kolonialismus byl z civilizačního hlediska lepší než nacistický a komunistický totalitarismus). Nedůvěru vůči lidem, závist, lhaní, menší či větší rasismus atd. „Poláci“ v Anglii se napadají mezi sebou, napadají lidi jiné barvy pleti, kterých je ale v Anglii opravdu hodně, intrikují i proti Čechům atd. Mnozí jsou zkrátka z dlouhého života v totalitarismu mravně pokřivení a jsou jednou z příčin, že mnoho Britů si myslí, že když Británie vystoupí z Unie, nebude svázaná jejími předpisy a bude se moci „Poláků“ zbavit. Kteří navíc zatěžují i sociální systém Anglie (například „Polák“, který řádně pracuje v Anglii, musí dostávat v rámci unijních předpisů přídavky na děti, které žijí například v Polsku).

Takže příčinou brexitu nebyl Brusel a jeho někdy špatné směrnice, ale obyčejná lidská chamtivost a nenasytnost (jeden z lidských hříchů) v případě londýnské City a na druhé straně nedostatky v civilizovanosti, zaviněné nacistickým a sovětským totalitarismem. Vzkaz „Polákům“: kdo nemá rád „barevné“ a neumí se chovat slušně ve společnosti, ať nechodí do Velké Británie.

Žádný komentář k “Brexit z panevropského hlediska II.”

Zanechat komentář